|
|
Metody kvantifikace hodnoty ohrožených nemovitých památek
Merta, Petr ; Elingerová,, Helena (oponent) ; Blažek,, Jiří (oponent) ; Dlesková, Zuzana (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Zchátralé kulturní nemovité památky, péče o ně, jejich záchrana, a případné další využití či jejich zachování pro budoucí generace jsou v posledním době stále aktuálnějšími tématy. I přes nákladnou údržbu a mnohdy značné (ať už očekávané či již vynaložené) investice do těchto objektů si stále více uvědomujeme, že tyto památky jsou nedílnou součástí hmotného kulturního dědictví, které jedinečným způsobem dokládá tvořivou práci, úsilí, snahu, způsob myšlení i řemeslnou zručnost předchozích generací, čímž se stává nenahraditelným a nezastupitelným zdrojem poznání národních dějin, a je tedy naší morální odpovědností o tento kulturní odkaz minulosti řádně pečovat. Stále více pak tedy platí, že úroveň památkové péče vyjadřuje vyspělost společenského systému, veřejného smýšlení a demokracie v dané zemi. V předkládané disertační práci je tedy představena problematika kulturních nemovitých památek, definice základních pojmů z hlediska platné i připravované legislativy, a dále obecný popis památkové péče, včetně možných úhlů pohledu na hodnotu historicky cenných objektů a její stanovení. Dále jsou zde zpracovány základní metody využitelné právě pro kvantifikaci hodnoty, včetně příkladů jejich použití, popisu vhodnosti pro konkrétní potřeby, případně úskalí jednotlivých metod. Navržená metodika kvantifikace hodnoty pomocí multiplikátorů je pečlivě popsána a následně představena i na konkrétním investičním záměru rekonstrukce a dalšího využití zchátralé kulturní nemovité památky. Cílem disertační práce je tak prokázat či vyvrátit, že za použití multiplikátoru produkce národního hospodářství lze sestavit metodu vhodnou pro kvantifikaci hodnoty investice do kulturní nemovité památky.
|
|
| |
|
|
Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století
Kordovská, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Název práce: Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století Anotace: Studentka zpracuje monografii hotelu Thermal v Karlových Varech s důrazem na vývoj jeho vnímání a hodnocení v širším společenském kontextu a související problematiku jeho památkové ochrany. Objasní okolnosti, které vedly k rozhodnutí postavit v historickém prostředí města velký festivalový a kongresový hotel s bazénem. Stavbu hotelu zasadí jednak do kontextu díla architektů Věry a Vladimíra Machoninových, jednak do kontextů vývoje hotelu jako architektonického typu a stylového vývoje architektury 2. poloviny 20. století. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom použije i metod oral history a zpracuje svědectví přímých účastníků příprav a stavby hotelu, především architektky Věry Machoninové. Dále rekonstruuje proměny chápání hotelu odbornou i laickou veřejností od dokončení stavby po současnost paralelně s vývojem využívání hotelu v pozdním socialismu a změnami majetkoprávních a ekonomických podmínek po roce 1989. Zvláštní důraz položí na problematiku památkové ochrany hotelu a iniciativ směřujících k jeho prohlášení za kulturní památku.
Klíčová slova:
architektura, brutalismus, památková ochrana, Karlovy Vary, hotel Thermal
'3
|
|
|
Schubertova vila v pražské Liboci a fenomén chátrajících staveb Pohled památkové péče na neorenesanční vilovou architekturu
Uksová, Michaela ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem chátrání neorenesančních kulturních památek. Tento jev je demonstrován na osudu Schubertovy vily, která přestože patří na seznam národních kulturních památek, je ve velmi špatném stavu. Proč vila chátrá? Zapříčinila současný stav lidská lhostejnost, politické nebo sociální změny? První kapitola vilu představí v kontextu neorenesance. Popíše původní stav a zdůrazní její umělecké hodnoty. Druhá kapitola se zaměří na proměny památkové péče ve vztahu k vilové architektuře. Ve třetí kapitole budou zkoumány politické a sociální změny, které mohly mít na osud vily nepříznivý vliv. Čtvrtá kapitola zhodnotí současný stav. Rovněž se zaměří na otázku, zda je fenomén chátrání běžný i u dalších neorenesančních vil a proč. Klíčová slova Schubertova vila, neorenesanční vila, památková péče, ohrožené památky, chátrání
|
|
|
Památková péče na území Prahy v období protektorátu Čechy a Morava
Vobořilová Kadlecová, Žaneta ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Linhartová, Dana (oponent)
Téma ochrany pražských památek v období let 1939-1945, které se nesmazatelným způsobem zapsalo do naší kulturní historie, dosud bylo badatelsky nevytěženým tématem. Samotný obor ochrany památek ohrožených válečným konfliktem prošel průběhu 30. a 40. let 20. století evolucí, která položila základy moderních přístupů k jejich zabezpečení. Řada evropských zemí měla už před druhou světovou válkou zkušenost s vážnými škodami, jaké utrpěly sbírky významných institucí během Velké války. Proto se v meziválečném období objevily první teoretické pokusy vytvořit nové přístupy k ochraně válkou ohrožených uměleckých památek, jak dokládají studie některých významných osobností, např. Carl Justi. Byla to zhoršující se politická situace na evropském kontinentu v průběhu 30. let, která stále naléhavěji vyvolávala potřebu znovu se zamýšlet nad prostředky moderní války, nad technologickým vývojem moderních zbraní a jejich destruktivním potenciálem ohrožujícím evropské kulturní dědictví. Čtyři roky před vypuknutím druhé světové války byla v Německu započata diskuze z podnětu prof. Otto Kümmela na téma, jak účinně ochránit památky před případnými válečnými škodami. Kümmel tehdy ještě nenašel dostatečnou podporu německé administrativy pro svůj záměr vytvořit jednotný strategický plán. Díky odborným článkům, které jsem...
|
|
|
Udržitelný rozvoj památek v Praze
Čámská, Kristýna ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšil, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat vliv návštěvnosti památek v Pražské památkové rezervaci na jejich stav a udržitelnost a předložit případné návrhy na zlepšení. Mezi další výstupy práce budou kromě těchto návrhů zařazeny nové podněty na zkvalitnění situace v budoucnu, dále nové marketingové produkty a strategie, které by vedly k rozšíření udržitelného rozvoje památek a péče o ně. Teoretická část práce se věnuje obecnému vymezení pojmu Pražské památkové rezervace, základním statistikám cestovního ruchu a samotné památkové péči v pražské metropoli. Další nedílnou součástí práce jsou marketingové a demarketingové strategie regulující toky návštěvníků, jež jsou používány jednotlivými institucemi. Praktickou část tvoří převážně kvantitativní dotazníkové šetření, z něhož byly získávány odpovědi v rámci víceletého průzkumu mezi návštěvníky města Prahy, s cílem zjistit zejména motivaci zahraničních návštěvníků k cestě do Prahy, nejnavštěvovanější místa a také, zda jsou turisté s návštěvou spokojeni. V diplomové práci jsou zařazeny, popsány a zhodnoceny pouze vybrané otázky týkající se tématu. Závěrečná kapitola popisuje a předkládá návrhy na zlepšení situace podle výsledků odpovědí z dotazníků. V návaznosti na výsledky šetření jsou navrženy marketingové strategie, jež by mohly pomoci ve zkvalitnění péče o...
|
|
|
Automatická telefonní ústředna Dejvice a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století
Pučerová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem bakalářské práce je budova automatické telefonní ústředny v Praze 6 - - Dejvicích (čp. 430/XIX, Generála Píky 26) dílo architektů Jindřicha Malátka, Jiřího Eisenreicha, Václava Aulického a Jaromíry Eismannové z let 1975-1982. Analýzu a interpretaci stavby autorka zasadí jednak do stručného nástinu problematiky telefonní ústředny jako architektonického zadání, jednak do kontextu české architektury 70. a 80. let 20. století. Zde se bude zabývat nejen stylovými otázkami s důrazem na význam technicismu v české architektuře, ale také dobovou praxí zadávání a realizace staveb. Dejvickou ústřednu srovná s trojicí staveb nejlépe reprezentujících stavební typ v daném období a bude sledovat její osudy a proměny prostředí až po současnost. Studie vyústí v analýzu možností a problémů památkové ochrany stavby. Klíčová slova architektura, technická stavba, telefonní ústředna, památková ochrana, Dejvice
|
|
|
Specifika památkové péče v Norsku
Císařová, Svatava ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Lindner, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky a systémem památkové péče v Norsku, jejím historickým vývojem a organizací. Představuje norskou památkovou politiku včetně národních cílů, jichž má památková péče v blízké budoucnosti dosáhnout. Popisuje výzvy, se kterými se památková péče v současnosti potýká. Teoretická část práce představuje hlavní projekty Ředitelství kulturního dědictví, které je klíčovou institucí památkové péče v Norsku. Praktická část práce je zaměřena na proces prohlášení budovy vlakového nádraží a překladiště ve městě Bodoe za kulturní památku, s ohledem na jejich využití a provoz.
|
|
|
Metody kvantifikace hodnoty ohrožených nemovitých památek
Merta, Petr ; Elingerová,, Helena (oponent) ; Blažek,, Jiří (oponent) ; Dlesková, Zuzana (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Zchátralé kulturní nemovité památky, péče o ně, jejich záchrana, a případné další využití či jejich zachování pro budoucí generace jsou v posledním době stále aktuálnějšími tématy. I přes nákladnou údržbu a mnohdy značné (ať už očekávané či již vynaložené) investice do těchto objektů si stále více uvědomujeme, že tyto památky jsou nedílnou součástí hmotného kulturního dědictví, které jedinečným způsobem dokládá tvořivou práci, úsilí, snahu, způsob myšlení i řemeslnou zručnost předchozích generací, čímž se stává nenahraditelným a nezastupitelným zdrojem poznání národních dějin, a je tedy naší morální odpovědností o tento kulturní odkaz minulosti řádně pečovat. Stále více pak tedy platí, že úroveň památkové péče vyjadřuje vyspělost společenského systému, veřejného smýšlení a demokracie v dané zemi. V předkládané disertační práci je tedy představena problematika kulturních nemovitých památek, definice základních pojmů z hlediska platné i připravované legislativy, a dále obecný popis památkové péče, včetně možných úhlů pohledu na hodnotu historicky cenných objektů a její stanovení. Dále jsou zde zpracovány základní metody využitelné právě pro kvantifikaci hodnoty, včetně příkladů jejich použití, popisu vhodnosti pro konkrétní potřeby, případně úskalí jednotlivých metod. Navržená metodika kvantifikace hodnoty pomocí multiplikátorů je pečlivě popsána a následně představena i na konkrétním investičním záměru rekonstrukce a dalšího využití zchátralé kulturní nemovité památky. Cílem disertační práce je tak prokázat či vyvrátit, že za použití multiplikátoru produkce národního hospodářství lze sestavit metodu vhodnou pro kvantifikaci hodnoty investice do kulturní nemovité památky.
|
|
|
Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století
Kordovská, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Název práce: Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století Anotace: Studentka zpracuje monografii hotelu Thermal v Karlových Varech s důrazem na vývoj jeho vnímání a hodnocení v širším společenském kontextu a související problematiku jeho památkové ochrany. Objasní okolnosti, které vedly k rozhodnutí postavit v historickém prostředí města velký festivalový a kongresový hotel s bazénem. Stavbu hotelu zasadí jednak do kontextu díla architektů Věry a Vladimíra Machoninových, jednak do kontextů vývoje hotelu jako architektonického typu a stylového vývoje architektury 2. poloviny 20. století. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom použije i metod oral history a zpracuje svědectví přímých účastníků příprav a stavby hotelu, především architektky Věry Machoninové. Dále rekonstruuje proměny chápání hotelu odbornou i laickou veřejností od dokončení stavby po současnost paralelně s vývojem využívání hotelu v pozdním socialismu a změnami majetkoprávních a ekonomických podmínek po roce 1989. Zvláštní důraz položí na problematiku památkové ochrany hotelu a iniciativ směřujících k jeho prohlášení za kulturní památku.
Klíčová slova:
architektura, brutalismus, památková ochrana, Karlovy Vary, hotel Thermal
'3
|
host ::
RSS.